Puštík, puštidlo, pušťa, puštíček, bumbrlíček, puštiprdka, půpů a pušťan. Ano, řeč je o nejmilovanějších maskotech Havraspáru.

Není žádným tajemstvím, že Havraspár má problémy se závislostí. Nejde však o žádné povzbuzovací dryáky, duhový prášek nebo přednášky oblíbených profesorů, ó ne. Havraspár má od pradávna problémy s ptáky. Začalo to úchylkou na orly, pokračovalo to posedlostí uhlovými havrany a vrcholem všeho bylo, když se v Havraspáru zabydlel ten nejpoťouchlejší, nejvyčůranější a nejnezbednější člen celé ptačí říše – puštík chrapouš.

Jeden puštík vládne všem, jeden jim všem káže, jeden všechny přivede, do bláznovství sváže.

A přitom to začalo docela nevinně. Kaktusové nadělení Larrie Larstonová si jednoho báječně barevného podzimního dne roku 2010 pinkalo dopisy s hadicí Cerridwen Lowrou Antares. Normálka. To by ale Cerridwen nesměla s jedním listem vyslat sovu, která vypadala, že trpí rýmou. Měla drobná roztomilá očka, záprdkovský obličejíček a rozkošné brýle kolem očí. Do toho všeho naprosto úděsně chraptěla, pochrochtávala si a chrčela. No uznejte, není to drahoušek?

Nebyla by to kaktusová, aby se toho dne málem nezjevila radostí a dojetím a neprohlásila puštíka za „nejňufovatější“ sovu, jaká kdy létala po světě kouzel. Larrie jsme požádali, aby se k puštíkovi vyjádřila: „íííík, uíííí, ňuňuňůůů, chichichichi,“ ozývalo se z úst té, která měla jakožto primuska koleje plné obrýlených a bystrých inteligentů jít svým spolužákům příkladem.

A tak se také stalo. Neuplynulo ani obligátních sedm dní a Larriino zajíkání a velebení se šířilo Havraspárem rychlostí, kterou by mu záviděla kdejaká epidemie či nákaza. Všichni si puštíky zamilovali a kdo tak neučinil, alespoň to předstíral, protože by jinak byl nemilosrdně utlučen fanatiky, kteří si muchlali a ožužlávali chraptivé členy soví říše. Puštík chrapouš v Havraspáru zdomácněl a oficiálně se stal nejrozmazlovanější a nejzhýčkanější sovou, která se na Hogwarts vyskytuje. Tohoto maskota Havraspáru si modří studenti navykli dávat jako výraz svého puštičího vyznání i do svých čarostavů pod mysteriózním symbolem:

Od té doby puštičí kouličky okupují havraspárskou věž, jsou Roweniným potomkům věčně za zadkem a začali být tolerováni jak nabubřelým orlím klepadlem, tak přísně zahlížejícím Sedmerem havraních bratří. Nechť tento šťastný svazek trvá na věky věků.

Patrně nejhodnotněji zmapovala a studii puštidel provedla vrchní havraspárská zombice Evelina van Eyck ve svém článku pro Corvina Declaratio. Osvěžte svou paměť a slyšte prudce revoluční poznatky, které vyplynuly z letitého pozorování puštičích tvorů.

Ptákoviny, aneb zvláštní zvyklosti puštíka chrapouše

Puštík chrapouš, šedohnědá sovička, která sice nepatří k nejrychlejším sovám, ale pokud k vám přilne, stane se vaším nejvěrnějším přítelem a bude ochoten doručit jakoukoliv zásilku, kterou mu svěříte. Občas ze sebe vydá zvláštní chraptivé zvuky, když je podrážděný nebo nespokojený. Takhle známe puštíky z popisu ve Velkoprodejně Mžourov, kde si jednoho můžete pořídit za příjemnou cenu. Ale jak se chovají a co dělají, když je nikdo nevidí?

Puštíci chrapouši patří k nejzajímavějším sovám, které se ve Velkoprodejně Mžourov nabízejí. Známe je jako velmi spolehlivé a chraptivě houkající společníky. Puštíci mají prý velice jednoduchý život; pokud zrovna nemusí doručovat nějakou zásilku, tak spí. Když zrovna nespí, tak loví. Pokud se jim zrovna nechce lovit, zobou zrní, které jim denně sypeme. Když mají náladu, dovolí nám, abychom je láskyplně umačkávali. Občas nás z oddanosti a lásky klovnou. Tu a tam udělají nějaké to hů-hů. A pak zase spí.

Takhle je zná každý majitel.

Jenže! Je tu několik faktů, které byste měli rozhodně znát. Věděli jste třeba, že...

• Když se puštíci nudí, tak trsají. Umějí galaktické množství tancí, od robota z roku 1984 až po křovácké dešťové tance. Fredastééři!
• Někdy dělají puštíci divné věci: Někteří spí v čepici. Další mají ve zvyku dlouhé hodiny nemrkat. Mnozí z nich rádi houkají francouzsky. Každého puštíka velice baví potlačovat kýchnutí.
• Dokážou nemožné: Umějí se podrbat na zádech. A nejen zobákem.
• Mezi nadpřirozené schopnosti puštíků patří například: levitace, předvídání věcí budoucích, srkání limonády brčkem, hraní na saxofon, maskování za mimozemské neidentifikované cosi a hypnóza. 
  
• Vedou dlouhé sofistikované půlnoční diskuze s netopýry o lidech a vůbec. 
  
• Když se něčeho polekají, dostanou hroznou škytavku. 
  
• Když někdy dlouhé hodiny zírají přímo na Měsíc a pak si zakryjí oči, vidí hvězdičky.
• Když spíme, našeptávají nám dost divné věci.

„Náměsíčná Isabella pošle každému havranovi galeon z havraspárského konta.“
„Vzorný James se dostane do top ten školy v bodování, stane se kolejním Havraspáru a bude nás poučovat o moudrosti, šlechetnosti a skromnosti.“
„Líná Linn se příští rok přihlásí jen na dva přeměty.“
„Madidess se rozhodne prodat všechny své kachničky do KFC a založí ptakopysčí farmu.“
„Nicolette nic neví.“
„Katelyn ví všechno.“
„Theresa si chce koupit ten nový Gilette, bacha na ni.“
„Leelee, lálálá.“
„Brianag je skrýtý rebel.“

• Zbožňují sušenky. Preferují ty s kousky čokolády. Kvůli nim jsou puštíci schopní vám uklovnout celou paži. 
  
• Když je nikdo nevidí, recitují úryvky z děl Edgara Allana Poea. 
  
• Neustále se strachují, že jim nějaký jiný pták zasedne bidýlko, zatímco doručují nějakou zásilku.
• Jeden puštík, Poselství, si dokonce nechal narůst knír. 
  
• Z dálky připomínají dva kopečky oříškové zmrzliny. 
  
• Když je Ajk někdo oškube dohola, vypadají jako vykrmená kuřata z KFC. 
  
• Umí dokonale napodobit lidské odkašlání.
• Mívají závratě, když jsou vzhůru nohama.
• Tajně se nám za zády po-hů-chichtávají. 
  
• Kdyby měli puštíci dlouhé vlasy, mohli by si na hlavě udělat kohouta jako Elvis Presley. A kdyby je měli ještě delší, staly by se z nich hipíci, kteří by objímali stromy. Nebo tvrdí hů-rockeři.
• Jsou mistři v žonglování.
  
• Chápou, že vesmír je jedno velké hů .
• Nesnáší listnaté stromy. 
  
• Jsou prostě k oňuchňání! 
  

Není co dodat. Pořiďte si je, krmte je, milujte je, romazlujte je a buďte s nimi šťastní.