Ticho tam! Žádné halekání, šťourání v nose a krátké sukýnky. Tady je pietní atmosféra. Truchlete.
Zde leží Isabell Tenebris, která byla do Havraspáru zařazena v Létě 2018. Isabell byla od studentských let proslulá svým neskutečným návrhářským uměním. Již její první návrhy vypadaly, jakoby se návrhařině věnovala od malinka, a velmi brzy si získala uznání celého hradu včetně svých ostřílených návrhářských kolegů. Stála taktéž u zrodu hradního návrhářského spolku, který dodnes vede.
I přes významné spojení jejího jména s návrhařinou se neztratila ani v kolejním vedení či bodohrotičství. V Létě 2019 získala Rowenin diadém s krásnými 5 383 body. Po dvou školních letech v koleji dosáhla nadějná návrhářka na pozici pomocnice zasedačky. Zazářila dokonce natolik, že do Zimy 2020 vstupovala se stříbrným plíškem na hrudi. Jako výborná prefektka pořádala řadu zajímavých akcí a zpestřovala všem havranům kolejní život po celé dva hogroky. V Létě 2020 ji dokonce kolejní ředitelka ocenila Řádem Roweny. Isa tak završila svou kariéru v kolejním vedení právě tím nejlepším.
K osudové události došlo 1.2.2021, pouze jeden školní rok poté, co se Isabell rozhodla dopřát si na hradě trochu klidu. Po celoročním kolejním vyšetřování bylo zjištěno jediné, stala se hrozná nehoda! Isabell jako zkušená návrhářka chodívala sama do Zapovězeného lesa, hledala tam inspiraci a sbírala přírodní materiály pro tvorbu originálních módních kousků. Jednou nasbírala všemožná pírka, protože chtěla zkusit vytvořit jeden z kolejních předmětů, jedno pírko však bylo naneštěstí prokleté. Isabell začala slýchat hlasy, které začaly ovlivňovat její bystrou mysl. V osudný den se s nimi pohádala v havraspárské věži o tom, zda umí létat nebo ne. Isabell byla velmi intenzivně přesvědčená, že létat je hračka, a rozhodla se to hlasům dokázat skokem z věže. Bohužel i přes svůj havraspárský původ létat neuměla, a tak se tato šestnáctiletá dívka stala další kolejní dušicí.
Jsme moc rádi, že se nám Isabell vrátila alespoň ve své průhledné duší formě. Potkávat ji můžete například v kolejní místnosti, u šití dalších předmětů či v Soubojovém klubu.
Odpočívej v pokoji, Isabell Tenebris.
Zde leží Eliah Tailesová, kterou Moudrý klobouk zařadil do modré koleje ve školním roce Zima 2011. Eliah se projevila jako velmi povedený nováček. Svou aktivitou si vysloužila jako první v historii obě modrá ocenění najednou - Nováček roku a Nováček kolejního života. Ten samý rok, akorát v zimě, se stala kapitánkou famfrpálového družstva.
Po zimních prázdninách byla Eliah nabídnuta jedna pohodlná židle v modré zasedací místnosti. Tam všechny oslnila nejen svou pokračující aktivitou, ale také nezapomenutelnými kolejními večírky a kvalitními soutěžemi. V roce Zima 2013 dostala stříbrný prefektský odznak, který ji na hrudi slušel dva hogroky. Potom, co jí tehdejší primus Justin udělil Řád Roweny z Havraspáru, oba opustili své funkce. To ovšem neznamenalo, že Eliah nějakým způsobem klesla aktivita, právě naopak. V Létě 2013 obdržela prestižní cenu zakladatele - Cenu Roweny z Havraspáru. Ještě tentýž rok se stala společně s Evelinou, Lilien a Lucy vítězkou Turnaje Bradavická čtyřka. Se svou sovou vyhrála soutěž Osovnost a také se zúčastnila Turnaje renesanční mysli, který probíhal v Denním věštci.
V roce Léto 2014 se ovšem stala nemilá událost. Eliah zemřela na útok tučňáků. Doteď není jasné na, co potřebovali mrtvou dívku, a zřejmě se to nikdy nedozvíme.
Po dlouhých čtrnácti školních letech se Eliah rozhodla vydat vstříc věčnému odpočinku. Přidala se tak k dušicím Irmě a Arye a předala žezlo kolejního ducha dál.
Odpočívej v pokoji, Eliah Tailesová.
Zde leží Arya De Hall, která byla do koleje zařazena ve spadenové registraci roku 2007. Ukázala se jako svědomitá a nenáročná havraspárská žačka, žel nemělo to mít dlouhého trvání. Když se 3. mlžena 2008 úřadující dušice Irma Pletichová rozhodla udělat krok vpřed a zmizet za závojem Smrti, byl vypsán konkurz na havraspárskou zabijačku. Někdo si měl čuchnout k fialkám a rozhodně ne seshora. Havraspár je ovšem tak hrozně velkorysá kolej, že se rozhodl nastupivšího ducha vybrat z řad dobrovolníků (jenom bokem zmínil, že když se nikdo nepřihlásí, nebude zabijačka – budou jatka).
Přesto, či možná právě proto, šla smrt tehdy dost na dračku a mezi pěticí kandidátek byla i naše Arya, toho času studentka třetího ročníku Bradavické školy čar a kouzel. Konkurentky jí zdatně dělaly Annet Slapfootová, Elanius Aine Neil, Jennifer la Charlie a Nikolete White. Děvčata si měla sepsat nekrolog a zasoupeřit si na zvráceném kolejním večírku o to, která bude pod drn nejlépe pasovat.
Havraspárští pak hlasovali v kolejní anketě, z níž vyšly jako srovnatelné kandidátky Arya a Elanius. Poslední hlas tedy uplatnil sir kolejní, John Werewolf, který zaklepal bačkůrkami Arye. Nebohé děvče tragicky zemřelo, když si chtělo jít zasáňkovat s tučňáky a rozhodlo se navštívit mrazák. Tam skrz naskrz zmrzlo v kostku ledu, a když se pokusilo o návrat, bylo to rovnou do průhledného hábitu. Stalo se tak 18. mlžena 2008. Arya byla však znamenitou dušicí a dva dny po své smrti vyhlásila oslavu a hostinu, na kterou sezvala všechny havrany. Strašila dlouhých 12 školních let, než se odvážila připojit se k Irmě a zajít si za smrtelnou plachetku.
Odpočívej v pokoji, Aryo De Hall.
Zde leží Irma Pletichová, která byla do havraspárské koleje zařazena ve školním roce Léto 2005.
Celé dva roky si užívala studentského života - trávila čas se svými přáteli, kteří ji podporovali, zúčastňovala se kolejních soutěží a brala hrad spíše jako zábavu než povinnost.
Tragédie nastala 24. vlčena, tedy na konci roku Zima 2005, kdy nebohou malou Irmu zasedl slon. Za svého duchařského života vyprávěla o této politováníhodné tragédii následující příběh: “Do dnešní doby nevím, kdo to byl. Asi někdo, kdo mě nenáviděl, nebo to byl prostě žert, co nevyšel… Pro ty, co nevědí, o Vánocích mě zasedl slon. Pamatuji si to jako by to bylo včera… Byl krásný vánoční den, všude vládla vánoční atmosféra a krásně vonělo cukroví. Seděla jsem ve společenské místnosti a rozbalovala si dárky. Najednou na okno zaťukala sova. Pustila jsem ji dovnitř. Byla pro mne. Přinesla mi dopis. Bylo v něm vánoční přání a vzkaz: Posílám ti tohoto slona pro štěstí. Kouzlem Engorgio ho zvětšíš a přinese ti větší štěstí. Byl bez podpisu. Hnedka jsem si doběhla pro svou hůlku a dala se do práce… Poslední co si pamatuji, je že se slon zvětšil nějak o hodně víc… pak už jsem byla duchem. Bylo to ve všech novinách, vyšetřovala to policie, ale na nic nepřišli. A teďka to víte všichni. Od té doby se potuluji po hradě, straším prvnáčky, věsím je za komín, měním je v různá zvířata,...”
Odpočívej v pokoji, Irmo Pletichová.
